Bolí vás záda, koleno, kyčel, rameno nebo krční páteř a problém se stále vrací?

Možná se soustředíte pouze na místo bolesti. Lidské tělo ale nefunguje jako soubor oddělených částí. Svaly, fascie, klouby, nervový systém, dech i naše každodenní pohybové návyky spolu souvisí.

V každém konceptu, metodě, pohybovém, fyzioterapeutickém koncpetu, studium fascií, rolgingu, dechových technik mi něco chybělo. Stále jsem říkala, proč to někdo nespojí. Jedno bez druhého trvale nefunguje.

Právě z tohoto pohledu vznikl pohybový systém FASPO®, který jsem vytvořila na základě více než 38 let práce s lidským tělem, studia pohybu, fascií, fyzioterapeutických přístupů, Pilates, rolfingových technik a dechových metod.

FASPO® pracuje s tělem v pěti navazujících krocích:

1. F – fascie
2. A – autoelongace a napřímení
3. S – síla, stabilita a spirála
4. P – pohybové návyky
5. O – dech

Cílem není pouze „zacvičit si“, ale vytvořit podmínky, aby se tělo dokázalo lépe pohybovat, rozkládat zátěž a zvládat každodenní pohyb s menším přetěžováním.

Co je metoda FASPO®?

FASPO® je komplexní pohybový systém Martiny Fallerové, který propojuje práci s fasciemi, napřímením těla, stabilitou, spirálním pohybem, každodenními pohybovými návyky a dechem.

Nevychází z představy, že místo bolesti je vždy zároveň místem její příčiny.

Když například bolí bedra, nemusí být problém pouze v bederní páteři. Roli může hrát omezená pohyblivost kyčlí, zkrácení nebo zvýšené napětí tkání dolních končetin, způsob chůze, stabilita chodidla, tuhý hrudník bez rotace nebo každodenní pohybové stereotypy.

Proto se při práci podle FASPO® díváme na tělo v souvislostech.

---

1. F jako FASCIE: proč může problém vznikat jinde než v místě bolesti

Co jsou fascie?

Fascie jsou součástí pojivové tkáně. Vytvářejí v těle rozsáhlou síť, která obaluje a propojuje svaly a další struktury a umožňuje jednotlivým vrstvám tkání pohybovat se vůči sobě.

Představte si je jako prostorovou síť prostupující celým tělem.

Když jsou jednotlivé vrstvy tkání dobře pohyblivé, dokážou po sobě lépe klouzat. Pohyb pak může být plynulejší a vyžaduje méně kompenzací.

Dlouhodobá jednostranná zátěž, nedostatek pohybu, úraz, jizva nebo opakované pohybové stereotypy však mohou měnit napětí jednotlivých částí těla.

A právě zde vzniká důležitá souvislost:

místo, které bolí, nemusí být jediným místem, se kterým potřebujeme pracovat.

Může například kyčel souviset s bolestí zad?

Ano.

Pokud má kyčel omezený rozsah pohybu, tělo si potřebný pohyb může začít vytvářet jinde. Větší práci pak může převzít například bederní páteř.

Člověk začne hledat „cviky na záda“, zatímco při pohybovém vyšetření může být důležité podívat se také na:

• chodidla,
• kotníky,
• kyčle,
• zadní stranu dolních končetin,
• pánev,
• hrudník,
• způsob chůze a běžné pohybové návyky.

Proto je péče o fascie a pohyblivost tkání prvním krokem systému FASPO®.

V praxi využívám také jednoduché automasážní a rolfingové techniky s pomůckami, které lze postupně začlenit do běžného života.

---

2. A jako AUTOELONGACE: napřímení těla bez křečovitého „narovnej se“

„Narovnej se!“

Tuto větu slyšel v dětství téměř každý.

Jenže pouhé stažení lopatek dozadu a vypnutí hrudníku nemusí znamenat kvalitní napřímení.

Pokud má některá část těla omezenou pohyblivost, tělo často vytvoří pohyb tam, kde ho vytvořit dokáže. Výsledkem může být například přílišné prohnutí v bedrech nebo zvýšené napětí v oblasti ramen a krku.

Proto ve FASPO® přichází autoelongace až po práci s pohyblivostí fasciální sítě v našem těleí.

Co znamená autoelongace?

Autoelongace je aktivní napřímení a prodloužení těla a centrace každého kloubu, aby mohl správně pracovat.

Autoelongace není o strnulém držení.

Cílem je vytvořit prostor mezi jednotlivými segmenty těla a umožnit rovnoměrnější rozložení sil při stoji, sedu i pohybu.

Napřímené tělo může lépe využívat přirozenou oporu, stabilitu a pohyb jednotlivých kloubů.

Zeptejte se právě teď sami sebe:

Sedím nebo stojím zhrouceně, nebo moje tělo působí lehce a napřímeně?

---

3. S jako SÍLA, STABILITA A SPIRÁLA

Pružnost sama o sobě nestačí.

Tělo potřebuje současně mobilitu i stabilitu.

Stabilita ale neznamená, že tělo držíme nehybně nebo neustále zatínáme svaly.

Co znamená funkční stabilita?

Funkční stabilita je schopnost těla reagovat na změnu polohy a pohybu.

Při chůzi, vstávání ze židle, běhu, lyžování nebo zvedání předmětu se neustále mění naše těžiště.

Tělo proto potřebuje průběžně koordinovat jednotlivé segmenty.

Ve FASPO® říkám:

Stabilita by měla být stínem každého našeho pohybu.

Pokud je například nestabilní chodidlo nebo kotník, změna se může postupně projevit také v pohybové strategii kolene, kyčle nebo páteře.

Proto není cílem posílit pouze jeden izolovaný sval.

Sledujeme, jak spolu jednotlivé části těla spolupracují během skutečného pohybu.

Proč je důležitý spirální pohyb?

Lidská chůze i mnoho dalších přirozených pohybů probíhá ve spirálách a rotacích.

Pánev a hrudník se při chůzi pohybují vůči sobě a pohyb se přenáší přes celé tělo. Díky spirálním liniím jedny svaly pracují a druhé relaxují. Při dalším kroku si vymění práci. Tím nedochází k přetížení jako když kráčíte bez rotace jako golem.

Proto je součástí písmene S ve FASPO® nejen síla a stabilita, ale také spirála.

---

4. P jako POHYBOVÉ NÁVYKY: tělo netvoří hodina cvičení, ale celý den

Můžeme třikrát týdně perfektně cvičit.

Jenže potom několik hodin sedíme u počítače, nevhodně vstáváme ze židle, nosíme tašku stále na stejné straně nebo opakujeme tisíce dalších drobných pohybů.

A právě tyto pohyby naše tělo formují.

Proto považuji pohybové návyky za jednu z nejdůležitějších částí systému FASPO®.

Co jsou pohybové návyky?

Jsou to způsoby, kterými během dne například:

• vstáváme ze židle,
• chodíme,
• stojíme,
• sedíme,
• zvedáme věci,
• pracujeme u počítače,
• držíme telefon,
• řídíme auto,
• uklízíme,
• saháme do horních polic,
• nosíme nákup.

Každá z těchto činností může být malým pohybovým tréninkem.

Nemusíte proto vždy hledat další hodinu na cvičení.

Můžete se učit používat svoje tělo lépe během života, který už stejně žijete.

Právě na tomto principu jsem založila před 7 lety Školu pohybových návyků, která je součástí mé metody FASPO®.

---

5. O jako DECH: nejčastější pohyb našeho života

Posledním krokem systému FASPO® je dech.

Proč až posledním?

Protože dech potřebuje prostor.

Pokud je hrudník nebo trup stažený, páteř zhroucená a tkáně mají omezenou pohyblivost, dechový pohyb se tomuto stavu přizpůsobuje.

Proto nejprve pracujeme s tělem a teprve potom učíme dech využívat prostor, který jsme vytvořili.

Jak vypadá funkční dech?

Při klidném nádechu nosem se bránice pohybuje dolů a hrudník se může rozvíjet do více směrů.

Nejen dopředu do břicha.

Pohyb můžeme vnímat:

• pod klíčními kostmi,
• do stran hrudníku,
• mezi lopatkami,
• v oblasti dolních žeber,
• v zadní části trupu,
• směrem do břišní a pánevní oblasti.

Při výdechu bránice opět stoupá, hrudník se zmenšuje a břišní stěna i pánevní dno reagují na změnu tlaku v trupu.

Dech proto nevnímám jako izolované dechové cvičení.

Dech je součást pohybu celého těla.

---

Proč FASPO® spojuje všech pět kroků?

Jednou z nejčastějších chyb při řešení pohybových obtíží je snaha najít jeden „zázračný cvik“.

Bolí záda? Posílíme břicho.

Bolí koleno? Budeme cvičit koleno.

Bolí krk? Protáhneme krk.

Jenže lidské tělo je složitější.

Proto FASPO® pracuje postupně:

FASCIE → AUTOELONGACE → SÍLA, STABILITA A SPIRÁLA → POHYBOVÉ NÁVYKY → DECH

Každý krok vytváří podmínky pro krok následující.

Nejde tedy o soubor náhodných cviků.

Jde o systém práce s tělem v souvislostech.

---

Pro koho je FASPO® vhodné?

Principy FASPO® využívám při práci s lidmi, kteří chtějí:

• lépe porozumět svému tělu,
• zlepšit kvalitu pohybu,
• pracovat s opakovaným přetěžováním zad a kloubů,
• zlepšit držení a napřímení těla,
• zvýšit stabilitu a koordinaci,
• začlenit zdravější pohyb do běžného dne a sportu
• pracovat s dechem jako součástí pohybového systému,
• udržet si schopnost přirozeného pohybu i ve vyšším věku.

Při akutní bolesti, úrazu nebo zdravotním onemocnění je samozřejmě důležité nejprve vyloučit stav, který vyžaduje lékařské vyšetření nebo zdravotní péči.

---

Nejčastější otázky o metodě FASPO®

Co znamená zkratka FASPO®?

FASPO® označuje pět oblastí systému:

F – Fascie
A – Autoelongace
S – Síla, stabilita a spirála
P – Pohybové návyky
O – Dech

Kdo vytvořil metodu FASPO®?

Pohybový systém FASPO® vytvořila česká pohybová specialistka Martina Fallerová na základě více než 38 let studia a práce s klienty.

Je FASPO® cvičení?

Nejde pouze o klasické cvičení.

FASPO® propojuje práci s fasciemi, pohyblivostí, napřímením, stabilitou, spirálním pohybem, každodenními pohybovými návyky a dechem.

Velká část principů se proto přenáší přímo do běžného života.

Proč FASPO® začíná fasciemi?

Protože omezená pohyblivost a napětí tkání, jizvy, mohou ovlivnit, jakým způsobem se tělo napřimuje a pohybuje.

Cílem prvního kroku je proto připravit tělo na kvalitnější pohyb.

Proč je dech ve FASPO® až posledním krokem?

Protože dechový pohyb závisí také na prostoru a pohyblivosti hrudníku, páteře, žeber, bránice a celého trupu.

FASPO® proto nejprve pracuje s tělem a až následně s dechem.

---

Tělo v souvislostech

Po desítkách let práce s lidmi stále znovu vidím jednu věc:

tělo potřebuje pohyb. Ale nestačí jen „více cvičit“. Důležité je také, jak se pohybujeme.

Naše tělo je propojený systém.

Chodidlo může ovlivnit koleno.
Kyčel může změnit zatížení zad.
Poloha hrudníku může ovlivnit rameno.
Napřímení těla může změnit způsob dýchání.

Právě proto vzniklo FASPO®. Vše vysvětluji také na on-line praktické přednášce zdarma OD BOLESTI K RADOSTI.

Ne jako další soubor cviků, ale jako praktický systém, který učí vnímat tělo v souvislostech a postupně měnit způsob, jakým se pohybujeme během celého dne.

S úctou k tělu v souvislostech

Ing. Martina Fallerová
pohybová specialistka a autorka pohybového systému FASPO®