JAK na ramenní kloub? Naučím vás JAK na to.

Správně nastavený ramenní kloub je klíčem k napřímení horní části páteře a bezbolestné krční páteři. Tenisový loket či karpální tunel bez zacentrovaného ramenního kloubu taky neodstraníme. Naučte se JAK na to >>>

Díky evoluci jsme se z opory čtyřech končetin postavily na dvě tzv. dolní končetiny a druhé dvě tzv. horní končetiny se staly volné a můžeme je používat k obsluze svého těla a práci. U čtyřnožců byl hrudník úzký a hluboký. Lopatky byly umístěny po stranách. S napřímením se hrudník rozšířil do stran a lopatky se posunuly do roviny zad a jamka ramenního kloubu je nyní umístěna po stranách těla, a to umožnilo zvětšení rozsahu pohybu naší horní končetiny.

Když dítě přichází na svět má hrudník více hlubší než širší a lopatky po stranách, aby prošlo porodními cestami. Díky natahování, mávání, podpírání, pasení koníčků, lezení po 4, atd rozvíjí svůj hrudní koš do šířky a lopatky se přesouvají s boční strany těla dozadu. Pro správné postavení lopatek je důležité napřímení naší páteře. Bez napřímení nelze docílit správnou funkci lopatky a ramenního kloubu.

Ramenní kloub spojuje ruku a paži s trupem a pánví. Jsou na něj kladeny velké požadavky. Potřebujeme velkou mobilitu a zároveň sílu a stabilitu. Oproti kyčelnímu kloubu, který má menší mobilitu a daleko větší kostěnou, vazivovou a svalovou oporu je ramenní kloub velice křehký. Je závislý na správné funkci všech svalů, které s lopatkou souvisí. Ty by měli vytvořit rovnoměrnou pavučinu, ve které je ramenní kloub vycentrovaný.

V dnešní době sedavé se naše těla bortí jako domeček z karet a problémů s ramenním kloubem přibývá.

Na obrázcích vidíte fasciové propojení dlaně → paže → ramene → hlavy → hrudníku → pánve. V našem těle vše souvisí se vším. Proto je velmi důležité si uvědomit základní pravidlo. Problém často není tam, kde to bolí, ale je třeba kouknout na celé tělo. Špatné držení těla tak může ovlivnit i ramenní kloub, karpální tunel, loket, krční páteř.

Pojďme se tedy seznámit s našim ramenem a díky tomu byli k němu ohleduplní a mohli si sami uvědomit, které pohyby a pozice mu škodí či prospívají.

Ramenní kloub je spojení klíční kosti, lopatky a hlavice pažní kosti. Jamka pro hlavici kosti pažní je umístěna na boční straně lopatky a je velice mělká, a proto je ramenní kloub tak často problémový. Kloubní spojení klíční kosti a hrudní kosti je jediné místo, kde je ramenní pletenec ukotven na naši kostru. Z toho je vidět, že ramenní kloub je velice nestabilní a závislý na správné funkci všech svalů okolo něj. Představme si lopatku jako by byla umístěna v pavučině svalů, a aby byla vycentrovaná a vše fungovalo, jak má, je důležitá souhra všech svalů okolo. Pokud je jeden slabý, další zkrácený, lopatka se tak dostává do špatného postavení, a tím je ovlivněna celá funkce horní končetiny a zaděláno na problém.

Jedním s dalších problémů může být tvar acromionu (obr. 3). Pod vazem, který spojuje acromion a coracoid process prochází úpony dvou svalů (dlouhá hlava bicepsu, nadlopatkpvý sval), a pokud je lopatka ve špatném postavení, máme dlouhodobě špatný pohybový stereotyp a k tomu se přidá i tvar acromionu B, C je na průser zaděláno. Úpony výše zmíněných svalů pak nemají dost místa a při pohybu horní končetinou se mohou uskřinout, dráždit, vzniká zánět a problém je tady. Tomuto problému se říká IMPINGEMENT SYNDROM.

Dominantním svalem na přední straně ramene je VELKÝ PRSNÍ SVAL (obr. 6) – probíhá od žeberních oblouků, kde se potkává s přímým břišním svalem, hrudní kosti, klíční kosti a tyto tři části se před pažní kosti přetočí a upínají se na paži. Proto je zodpovědný hlavně za pohyby horní končetinou a tvoří přední část (řasu) podpažní jamky. Pod ním je schovaný MALÝ PRSNÍ SVAL (obr. 7), který jde od žeberních oblouků a upíná se na výběžek lopatky (coracoid process). Tento malý prsní sval pohybuje lopatkou, táhne ji nahoru a dopředu a velice často je zkrácený, a tím způsobuje mnoho problémů s ramenním kloubem. Jeho úpon na výběžku lopatky se potkává s úpony svalu, který jde z vnitřní strany pažní kosti a s úponem krátké hlavy bicepsu, který začíná na vnitřní straně předloktí pod ohybem v lokti. Dlouhá hlava bicepsu jde z vnější strany paže a úpon prochází žlábkem v hlavici pažní kosti, jde do kloubu a upíná se v jamce pažní kosti. (viz. IMPINGEMENT SYNDROM).

BICEPS je určující skoro pro všechny lidské činnosti. Je zodpovědný za všechny pohyby v lokti. Ruka k ústům, abychom se najedli či napili, ruka na volant, k počítači, nošení věcí, lezení apod. Z tohoto výčtu je vidět, že biceps je neustále v dnešní době namáhán a pokud se všechny kostěné části ramenního kloubu nenacházejí na svém místě, je na problém zaděláno.

Pokud jsou svaly na přední straně ramenního kloubu a biceps staženy, ovlivní i cévní a nervový systém v celé horní končetině, jak je vidět na obr. 3. a 4. Proto i problémy s karpálním tunelem či loktem, mohou být zapříčiněny staženými strukturami na přední straně ramene.

Mohutným svalem na zadní straně je široký sval zádový – jde od pánve přes celá záda, lopatku a upíná se na vnitřní straně pažní kosti a jeho zkrácení ovlivní pohyb horní končetiny v ramenním kloubu, či pohyb horní končetiny se přenese do zad. Tady vidíme, že pokud tento sval není elastický ovlivňuje nám jak záda, tak ramenní kloub.

TRAPÉZOVÝ SVAL probíhá od šíje, hrudní páteře k lopatce. Vyrovnanost jeho tahu nahoru, ke středu či dolů ovlivní postavení lopatky.

Postavení lopatky ovlivní také ZDVIHAČ LOPATKY, který jde od vnitřní hrany lopatky k lebce. Pokud je zkrácený, táhne stranu lopatky u páteře nahoru a tím vnější strana lopatky padá dolů a je zaděláno na IMPINGEMENT SYNDROM.

MEZILOPATKOVÉ SVALY táhnou lopatku k páteři a nahoru a protihráčem je PILOVITÝ SVAL, který se upíná na vnitřní straně lopatky jde dopředu na žeberní oblouky. Na vyrovnanosti tahu těchto svalů závisí, jestli nám lopatky vzadu odstávají či krásně leží na hrudním koši.

V hloubce vidíme další svaly, které jdou z lopatky na pažní kost. Mezi nimi se proplétá hlava TRICEPSU a společně s ŠIROKÝM SVALEM ZÁDOVÝM tvoří zadní část (řasu) podpažní jamky.

Pokud je podpažní jamka tzv. spečená, neelastická, vše mezi sebou neklouže, mají svaly, které zajišťují pohyb horní končetiny, co dělat a pěkně se nadřou. To pak cítíme jako bolest v ramenním kloubu.

Spečená zadní část ovlivní také cévní a nervové zásobení horní končetiny, jak je vidět na obr.

Tady je vidět, že ramenní kloub je opravdu velice zranitelný, a proto bychom o něj měli pečovat. V momentě, kdy se ozve bolestivostí nám dává signál, že něco není v pořádku a měli bychom to respektovat, zamyslet se nad svým pohybovým stereotypem. Uvolnit všechny tkáně, svaly, fascie, zacentrovat, posílit a zpevnit.

Pokud je příčinou úraz, chce to opravdu kvalitního fyzioterapeuta a dostatek času na rekonvalescenci. Ramenní kloub regeneruje pomalu a potřebuje dostatek času.

Pokud budeme bolest ignorovat, přetěžovat, přejde přetížení v zánět, kde už se tvoří vápenaté usazeniny a ty pak mohou dráždit úpony či nervová vlákna.

Ty nejúčinnější cviky, pohybové návyky, tipy a triky najdete v e-booku – JAK na ramenní kloub – ZDE >>>.

  • 5 RANNÍCH POHYBOVÝCH NÁVYKŮ PRO PRUŽNÉ TĚLO BEZ BOLESTI

    Stáhněte si e-book 5 RANNÍCH POHYBOVÝCH NÁVYKŮ PRO PRUŽNÉ TĚLO BEZ BOLESTI a přidejte se tak ZDARMA ke Škole pohybových návyků.

  • Kategorie