Artróza – proč čekat je největší chyba a co dělat místo toho

Slyšíte to od lékaře čím dál častěji. Máte artrózu druhého stupně. Zatím počkáme. Až bude čtvrtý stupeň, vyměníme kloub.

A tak se čeká. Měsíce, roky. Bolest přichází a odchází, pohyb se omezuje, tělo se přizpůsobuje. Jenže právě toto čekání bez práce na těle je podle mé zkušenosti jedním z největších rizik, které artróza přináší.

Bolí opravdu artróza?

Tady je věc, která mnoho lidí překvapí. Chrupavka nemá receptory. 

To znamená, že samotné opotřebení chrupavky bolest přímo nezpůsobuje – a proto artróza druhého či třetího stupně nemusí bolet vůbec.

Co bolí? Jsou to svaly, šlachy a fascie kolem kloubu. 

Ty jsou plné nervových zakončení a reagují na každou změnu v postavení kloubu, na přetížení, na nedostatek pohybu i na chronický zánět v těle. Neelastické, ztuhlé fascie tlačí na nervová zakončení a způsobují bolest – a právě proto je fasciální práce tak zásadním prvním krokem v péči o klouby.

Co se děje v kloubu bez pohybu a prostoru?

Kloubní chrupavka nemá vlastní cévní zásobení. Výživu získává jedinou cestou – pohybem. Střídání tlaku a uvolnění při pohybu funguje jako pumpa, která do chrupavky přivádí živiny a odvádí odpadní látky. Když pohyb chybí nebo je kloub decentrovaný – tedy není správně usazený ve své ose – chrupavka se opotřebovává nerovnoměrně a výživa se do ní nedostává tak, jak by měla.

Decentrace kloubu je přitom velmi častá příčina zrychlujícího se opotřebení. Když má člověk nohy do X nebo O, když kotník není stabilní a propadá se dovnitř a toto ovlivňuje koleno, kyčel, záda.

Když jsou svaly a fascie na jedné straně kloubu zkrácené a na druhé přetažené – kloub se opotřebovává jako pneumatika u auta když sjíždíme gumy – vezeme jej do servisu pro centraci a u svého tělo tyto nesrovnalosti neřešíme – velký paradox dnešní doby.

Chronický zánět jako skrytý urychlovač

Dalším faktorem, který artrózu výrazně urychluje, je chronický zánět v celém těle. Tím dnes trpí velká část populace – a přitom si ho většina lidí vůbec neuvědomuje.

Jednou z hlavních příčin je nevyvážený poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin ve stravě. Moderní strava je plná omega-6 tuků z průmyslově zpracovaných potravin a přitom omega-3, které mají protizánětlivé účinky, přijímáme výrazně méně, než bychom měli. 

Každá buňka v těle je obalena lipidovou membránou – a když jsou v ní převážně zánětlivé tuky, buňka hůře přijímá výživu a hůře se zbavuje odpadních látek. Tento proces se dotýká i chrupavky a pojivových tkání kloubu.

Stavební látky pro tkáně našeho těla, na které zapomínáme

Nejen chrupavka potřebuje ke své funkci specifické stavební látky – a my je dnes z jídelníčku z velké části vytratili. Kdysi jsme jedli celá zvířata, vařili vývary z kostí a kloubů, konzumovali přirozeně kolagen z pojivových tkání. Dnes jíme převážně libové maso a na vývary zapomínáme.

Kolagen je přitom pro kloubní chrupavku naprosto klíčový – ale pozor na to, jaký typ kolagenu doplňujeme. Rybí kolagen obsahuje jen jeden typ, zatímco naše tkáně potřebují minimálně typy jedna, dva a tři. Typ dva je specificky pro chrupavku. Pokud tedy kolagen doplňujete, vybírejte produkt s více typy, nebo se vraťte k přirozeným zdrojům – domácím vývarům z kloubů a kostí.

Příběh artrózy 4 st, který mě utvrdil v tom, že to má smysl

Jedna z mých klientek přišla s bolestmi kolen, artrózou čtvrtého stupně a předoperačním vyšetřením. Měla nastoupit na výměnu kolene, ale přišel covid a operace se zrušila. 

Místo čekání jsme začaly pracovat – uvolňovat fascie, vytvářet prostor v kloubu, centrovat, stabilizovat celou osu dolní končetiny. Klientka cvičila každý den, doplňovala stavební látky, upravila stravu.

Dnes lyžuje. Jezdí na kole. Dělá skialpinismus.

Nechci tím říct, že operace nikdy není potřeba. Moderní medicína ji umí skvěle a někdy je správným a jediným řešením. Ale tento příběh mi ukazuje, co se může stát, když tělo dostane správné podmínky a my mu dáme čas a pozornost.

Jak pracuji se svými klienty s bolestmi kolen, kyčlí, zad? To vše vysvětluji na on-line praktické přednášce KOLENA V POHYBU A BEZ BOLESTI.

Proč oddalovat operaci, výměnu kloubů bez práce na těle je riskantní?

Tady je věc, o které se příliš nemluví. Tělo nikdy nezůstane stát. Pokud ho bolí koleno nebo kyčel, přizpůsobí se – začne šetřit bolestivou část a přetěžovat ostatní. Druhé koleno přebírá zátěž. Druhá kyčel kompenzuje. Záda se přetěžují. Z jednoho problému se postupně stávají čtyři.

A čím déle tento stav trvá, tím hlouběji se špatné pohybové vzorce zakoření a tím obtížněji se vrací tělo zpět do rovnováhy – i po případné operaci.

Rehabilitace po operaci kloubu je přitom zásadní a bývá podceňovaná. Nestačí procvičit samotné koleno nebo kyčel. Je potřeba uvolnit jizvy, aktivovat střed těla, obnovit správné pohybové vzorce v celém těle. Protože pokud se tohle neudělá, špatné vzorce, které k opotřebení vedly, zůstanou – a začnou opotřebovávat nový kloub nebo přetěžovat okolní struktury.

Čím dříve začnete pracovat na svém těle, tím více možností máte

Ať jste v jakémkoli stadiu artrózy, práce s tělem dává smysl. Čím dříve začnete, tím více možností máte a tím lépe tělo reaguje. Nejde o to slíbit zázraky – jde o to dát tělu podmínky, které potřebuje, a naslouchat tomu, jak reaguje.

Pokud chcete pochopit, jak na to krok za krokem, začněte bezplatnou online přednáškou Kolena v pohybu a bez bolesti.

Jak vyživit šlachy, svaly, fascie, chrupavky? O tom píši ZDE