Diastáza přímých břišních svalů je označení pro rozestup přímých břišních svalů. Přímý břišní sval je párový a začíná na mečovitém výběžku hrudní kosti a chrupavkách pátého, šestého a sedmého žebra a končí na stydké kosti v pánvi. Po délce z obou stran přiléhá doprostřed na vazivový pruh (linea alba). Když se svaly rozestoupí, vazivo se roztáhne do stran. Tím se ztenčí a oslabí – podobně jako když natáhnete gumový bonbon ve tvaru žížaly. Oslabené, rozvolněné vazivo nemá sílu udržet funkční střed těla a nebo málo elastické a tuhé vazivo, které je díky tuhosti a dehydrataci křehké, nedokáže udržet vnitřní orgány na svém místě, a ty se vzniklou mezerou mohou vydouvat ven. Ztráta elasticity je příčinou příliš velkého rozestupu během těhotenství a následně toho, že se po porodu nevrátí břicho do původního tvaru.
Pokud je břišní stěna oslabena diastázou, nemůže plnit svou stabilizační funkci vůči páteři. Příčný břišní sval se řadí k důležitým stabilizátorům středu těla s bránicí, pánevním dnem a hlubokými svaly kolem páteře. Ten se skládá převážně s fasciové tkáně, která plynule ústí do aponeurózy, je hluboko uložený a při špatné funkci je třeba opět obnovit spojení s naší hlavou a mozkem, který je řídící jednotkou. Pokud totiž nefunguje, přebírá funkcí přímý sval břicha, který pracuje za ostatní.
V těhotenství se mění postavení naši páteře, hrudník a pánev ztrácí svou mobilitu a rotační schopnost. Díky hormonům tělo tzv. měkne a připravuje se na porod. Po porodu se většinou díky špatnému držení těla při starosti o dítě nevrátí do původního stavu. Ale řekněme si na rovinu. Bylo naše tělo před otěhotněním napřímené? Uměli jsme dýchat? Rotoval nám hrudník vůči pánvi při chůzi? Určitě ne.
Každá žena by si měla uvědomit, že těhotenství a čas po porodu je ideální doba na přebudování svého těla do lepších křivek. Tělo je měkčí, tvárnější a díky tomu můžeme skvěle ovlivnit držení těla nebo je naopak ještě zhoršit, což je častější.
Špatné držení těla v těhotenství a nevhodné pohybové návyky při starosti o dítě po porodu vedou k zafixování a pozdější návrat do napřímení a funkčnosti nás stojí daleko více sil.
Je třeba si ale přiznat, že prvním krokem je redukce tuku v oblasti břicha. Dalšími kroky by měla být starost o fasciovou a svalovou tkáň těla. Jen tak může dojít k napřímení těla a centraci všech kloubů. Je velkou chybou věnovat pozornost pouze břišním svalům. I vnitřní strana stehen, svaly kyčelních kloubů, podpažní jamky či pozice ramen jsou velice důležité pro naše napřímení a funkční střed těla i s diastázou.
Lehneme si na záda, kolena pokrčíme na šířku kyčelních kostí, jednu ruku dáme za hlavu ( nemusíme ) a druhou si položíme do středu břicha do oblasti linea alba. Zvedneme hlavu a hrudník jako bychom dělali sedy – lehy a prsty ruky na břiše si lehce promačkáme břicho od spony stydké k hrudní kosti.
Pokud se nám prsty zaboří mezi dvě hrany dovnitř břicha – máme diastázu. Podle šířky otvoru můžeme říci jak širokou, na kolik prstů. Neděste se. I já Diastázu mám. Mou cestu k Diastáze jsem sepsala do článku – Má cesta k diastáze.
Pokud ne – cítíme pod prsty zpevnění – máme vyhráno. Téma diastázy se nás netýká.
Ale pokud ano a nejsme s tvarem svého břicha spokojeni či naše držení těla není optimální a sem tam se ozve i bolest zad – mám pro vás řešení – on-line kurz Restartuj své tělo.
Tento kurz již pomohl mnoha lidem nejen s diastázou, ale i bolestí zad a kloubů.