Diastáza přímých břišních svalů je označení pro rozestup přímých břišních svalů. Přímý břišní sval je párový a začíná na mečovitém výběžku hrudní kosti a chrupavkách pátého, šestého a sedmého žebra a končí na stydké kosti v pánvi. Po délce z obou stran přiléhá doprostřed na vazivový pruh (linea alba). Když se svaly rozestoupí, vazivo se roztáhne do stran. Tím se ztenčí a oslabí – podobně jako když natáhnete gumový bonbon ve tvaru žížaly. Oslabené, rozvolněné vazivo nemá sílu udržet funkční střed těla a nebo málo elastické a tuhé vazivo, které je díky tuhosti a dehydrataci křehké, nedokáže udržet vnitřní orgány na svém místě, a ty se vzniklou mezerou mohou vydouvat ven. Ztráta elasticity je příčinou příliš velkého rozestupu během těhotenství a následně toho, že se po porodu nevrátí břicho do původního tvaru.
Pokud je břišní stěna oslabena diastázou, nemůže plnit svou stabilizační funkci vůči páteři. Příčný břišní sval se řadí k důležitým stabilizátorům středu těla s bránicí, pánevním dnem a hlubokými svaly kolem páteře. Ten se skládá převážně s fasciové tkáně, která plynule ústí do aponeurózy, je hluboko uložený a při špatné funkci je třeba opět obnovit spojení s naší hlavou a mozkem, který je řídící jednotkou. Pokud totiž nefunguje, přebírá funkcí přímý sval břicha, který pracuje za ostatní.
V těhotenství se mění postavení naši páteře, hrudník a pánev ztrácí svou mobilitu a rotační schopnost. Díky hormonům tělo tzv. měkne a připravuje se na porod. Po porodu se většinou díky špatnému držení těla při starosti o dítě nevrátí do původního stavu. Ale řekněme si na rovinu. Bylo naše tělo před otěhotněním napřímené? Uměli jsme dýchat? Rotoval nám hrudník vůči pánvi při chůzi? Určitě ne J
Každá žena by si měla uvědomit, že těhotenství a čas po porodu je ideální doba na přebudování svého těla do lepších křivek. Tělo je měkčí, tvárnější a díky tomu můžeme skvěle ovlivnit držení těla nebo je naopak ještě zhoršit, což je častější.
Špatné držení těla v těhotenství a nevhodné pohybové návyky při starosti o dítě po porodu vedou k zafixování a pozdější návrat do napřímení a funkčnosti nás stojí daleko více sil.
Je třeba si ale přiznat, že prvním krokem je redukce tuku v oblasti břicha. Dalšími kroky by měla být starost o fasciovou a svalovou tkáň těla. Jen tak může dojít k napřímení těla a centraci všech kloubů. Je velkou chybou věnovat pozornost pouze břišním svalům. I vnitřní strana stehen, svaly kyčelních kloubů, podpažní jamky či pozice ramen jsou velice důležité pro naše napřímení a funkční střed těla i s diastázou.
Jak se otestovat?
Lehneme si na záda, kolena pokrčíme na šířku kyčelních kostí, jednu ruku dáme za hlavu ( nemusíme ) a druhou si položíme do středu břicha do oblasti linea alba. Zvedneme hlavu a hrudník jako bychom dělali sedy – lehy a prsty ruky na břiše si lehce promačkáme břicho od spony stydké k hrudní kosti.
Pokud se nám prsty zaboří mezi dvě hrany dovnitř břicha – máme diastázu. Podle šířky otvoru můžeme říci jak širokou, na kolik prstů. Neděste se. I já Diastázu mám. Mou cestu k Diastáze jsem sepsala do článku – Má cesta k diastáze.
Pokud ne – cítíme pod prsty zpevnění – máme vyhráno. Téma diastázy se nás netýká.
Ale pokud ano a nejsme s tvarem svého břicha spokojeni či naše držení těla není optimální a sem tam se ozve i bolest zad – mám pro vás řešení – on-line kurz Restartuj své tělo.
Tento kurz již pomohl mnoha lidem nejen s diastázou, ale i bolestí zad a kloubů.