Piriformis syndrom: jak ho uvolnit a hlavně – aby se nevracel

Piriformis syndrom patří mezi problémy, o kterých se hodně mluví, ale málokdo pochopí, proč se pořád vrací. Uvolní se, za čas je to zpátky. A dokola. Důvod je jednoduchý – řeší se symptom, ne příčina. A příčina bývá v celém těle, ne jen v hýždi.

Co je piriformis a proč způsobuje takové problémy

Piriformis je jeden ze svalů kyčle. Jde od hlavice stehenní kosti ke křížové kosti a leží hluboko v hýžďové oblasti. Těsně pod ním – nebo u části populace přímo skrz něj – prochází sedací nerv, největší nerv v těle. 

Toto anatomické uspořádání je u každého trochu jiné, a proto někdo s piriformis syndromem bojuje víc, někdo méně.

Když je oblast hýždí zbytečně v napětí – protože něco jinde v těle nefunguje v rovnováze a tělo to musí někde kompenzovat – jednotlivé vrstvy tkání přestávají po sobě klouzat. Slepí se, zatuhnou. A při každém pohybu, každém kroku, každém předklonu tahají za sedací nerv. 

Výsledkem je bolest v hýždi, která se šíří do zad nebo dolů do nohy, nebo neurčité napětí hluboko v kyčli, které se těžko pojmenovává.

Jak uvolnit – a proč na technice záleží víc, než si myslíte

Základem uvolnění jsou automasážní techniky, které učím ve svých programech – pěnový válec, ježek a tenisák. Každá pomůcka pracuje v jiné hloubce tkání a jejich kombinace dává nejlepší výsledky. Ale tady je zásadní věc, na kterou se zapomíná: technika je naprosto klíčová.

Není jedno, jak válcujete, v jakém směru, zda na místě spočíváte vahou a čekáte, nebo zda do toho přidáváte pohyb končetiny, aby se uvolnily slepené vrstvy. To, co vidíte volně na internetu, velmi často nestačí – a proto výsledky nepřicházejí. Detailně tuto techniku popisuji v e-booku o automasážních technikách i v programu Restartuj své tělo.

V oblasti kyčlí se mi skvěle osvědčuje kombinace automasážních pomůcek se silikonovou baňkou. Pomůcky nejprve vytlačí toxiny z tkání, uvolní napětí a začnou rozpouštět slepené vrstvy. Baňka pak vytváří podtlak, který tkáně od sebe odlepí a vytvoří prostor. 

Po uvolnění tlaku tkáň nasaje mezibuněčnou tekutinu, stává se vláčnější a hydratovanější. Hydratovaná fascie po sobě klouže, pohyb je lehký a nerv má prostor.

Vždycky říkám, že technikami automasáže děláme z toho „starého tuhého hovězího“ šťavnaté, vláčné maso. Rozdíl je přesně takový – suché, křehké tkáně, které bolí při každém pohybu, versus hydratované, pružné tkáně, které fungují.

Uvolnění je jen první krok

Po fasciálním uvolnění přichází protažení a pak to nejdůležitější – vnímání centrace, síly a stability celého segmentu. Hýžďové svaly a pánev jsou výš než chodidlo, a celý řetězec se skládá od spodu nahoru. 

Pokud nemáme stabilní chodidlo, tělo se cítí ohrožené a kompenzuje to napětím někde výš – velmi často právě v hýžďové oblasti.

Proto v práci s piriformis syndromem vždy začínám od chodidla. Ptám se, zda je chodidlo funkční, zda dolní končetina stabilní, zda souhra kotníku, kolene a kyčle správně tlumí nárazy při chůzi.

Dalším zásadním faktorem jsou hýžďové svaly samotné. Dnes je spousta lidí, kteří mají hýžďové svaly oslabené nebo nefunkční. A co pak má v té oblasti držet? Napětí v piriformis je velmi často odpovědí těla na chybějící sílu a stabilitu hýždí – piriformis přebírá práci, která mu nepřísluší, a přetěžuje se.

Hýžďové svaly přitom spolupracují s iliopsoasem – navzájem si pomáhají a vyvažují se. Aby celý systém fungoval, potřebujeme elastický iliopsoas, funkční hýžďové svaly a silný střed těla.

A to vše je propojeno hlubokou fasciální linií, která vede od chodidla přes pánevní dno, iliopsoas a bránici až k jazyku. Tělo je vždy jeden celek.

Pohybové návyky – klíč k tomu, aby se to nevracelo

Uvolnit piriformis zvládne většina lidí. Ale aby se syndrom nevracel, je třeba změnit pohybové návyky – tedy způsob, jakým tělo každý den používáme.

Pokud se celý den ohýbáte k malým dětem, k pracovnímu stolu nebo k zemi a děláte to přes záda místo přes nohy, hýžďové svaly a oblast kyčlí jsou v permanentním napětí. 

Správný předklon jde přes sílu nohou – kolena se mírně pokrčí, tělo se nakloní jako celek s neutrální páteří, hýžďové svaly táhnou dozadu a záda pracují v bezpečné poloze. Takhle se pohyb stane uvolňujícím, ne přetěžujícím.

Jak sedíme, jak chodíme, jaké pohyby převažují v našem každodenním životě – to vše formuje napětí v těle. Piriformis syndrom je velmi často výsledkem let nahromaděných pohybových vzorců, které tělo tiše tolerovalo, až jednoho dne přestalo.

Komplexní práce s celým tělem, změna pohybových návyků a vědomé budování síly a stability od chodidla nahoru – to je cesta, jak se piriformis syndromu zbavit skutečně a natrvalo.

Jak přesně na to krok za krokem, vysvětluji v programu Restartuj své tělo.

Tělo mluví pořád. Piriformis syndrom je jen jedním z jeho hlasů.